Jak to začalo...

Je tomu už víc jak 10 let, co jsem začal fotit. První stroj, se kterým jsem pracoval byl taťkův Zenit. Starý, ale úžasně spolehlivý a nerozbitný. Už tehdy jsem se sčuchl se základními pravidly expozice. Pak jsem si koupil kompakta od Canonu. Přestože se s ním nedaly vymýšlet žádné speciality, byl malý a byl můj:-) Tehdy jsem si myslel, že základem dobrých fotek je excelentní kompozice. Ale mnohdy mě dlouho očekávané vyvolané fotky zklamaly. Holt, s kompaktem nečekejte zázraky.

Pak přišla změna- Olympus C720UZ. S ním mě focení pořádně chytlo- za fotky jsem neplatil ani halíř, mohl jsem si jich naflákat kolik jsem chtěl a pak jsem si je hned krásně prohlídl. Takže od roku 2003 fotím digitálně. A neměnil bych. Pak jsem upgradoval na elektronickou jakozrcadlovku (EVF) Konica Minolta A200. Už tehdy jsem se hodně rozhodoval, zdali nekoupit rovnou pravou zrcadlovku. Ale nakonec měly silnější slovo argumenty "váha, cena, multifunkčnost." Skutečně, KM A200 byla levnějšíi, menší a lehčí než ta nejlevnější zrcadlovka, měla pěkný rozsah ohniskových vzáleností, stabilizátor, 8MPiX a pěkné fotky. Ale nebylo to ono. Možná jsme si jen nesedli, možná na mně byla pomalá a nepřispůsobivá; taky mně po jisté době začala zlobit nerozšiřitelná hodnota ohniskové vzálenosti. A tak jsem začal rozvíjet plán "zrcadlovka", prodal KM A200 a začal vybírat ve spletité a složité nabídce výrobců digi zrcadlovek.

Co si koupit?

Klasická otázka: Canon nebo Nikon? Tak jsem se ptal v diskuzích na netu, ve fotoprodejnách, profíků a kamarádů. Ale odpovědi byly neuspokojivé- téměř každý majitel zrcadlovky skálopevně věřil, že ta jeho značka je nejlepší. Ono skutečně je to velmi těžké posuzování- dnešní fototechnika je ve všech ohledech tak vymakaná, že je těžké najít nějaké drastické rozdíly. Nakonec jsem se přiklonil k Nikonu- má údajně lepší optickou kvalitu i ceny objektivů (oproti Canonům, které mají zase lepší čipy a levnější základní sety). Už jsem byl skoro rozhodnut pro Nikon D80, když jsem zničehonic objevil do té doby opomíjený Pentax K10D. A nevěřil jsem svým očím- když jsem si sepsal plusy a mínusy Nikonu D40, D40x, D80, Pentaxu K100D a K10D, favorit byl jasný. Jo, to už tak bývá- dva se perou, třetí se směje.

Po pár týdnech hledání příznivé ceny jsem objevil akci na pixmania.com. Celkově mně to vyšlo na 18000Kč(únor 2008, pixmania.cz), a to jsem měl v ceně setový objektiv Pentax 18-55mm/f3,5-5,6, 4GB paměťovou kartu a čtečku.

Jak to dopadlo?

Po dvou týdnech čekání, bylo to v únoru 2008, dorazil dlouho očekáváný balík. Od té doby se stal Pentax K10D mým výborným spolupracovníkem. Ale každý puntičkář si nějaké mušky vždycky najde. Pojďme se tedy podívat, jak si vede v jednotlivých aspektech:

Konstrukce

První věc, které jsem si všiml, když jsem fotoaparát vybalil, byla jeho robusnost- tělo má kovovou kostru, tím pádem je vyšší jak hmotnost (680g bez akumulátorů), tak rozměry (141,5 (š) x 101 (v) x 67,5 (h) mm). Díky této velikosti však tělo krásně padne do ruky, máte pocit, že už držíte skutečně pořádný foťák, navíc je povrch vyroben z kvalitního plastu a pěkně tvarovaný grip je pogumovaný, takže nepůsobí tak „plastově“, jako například Canon400D. Výrobce navíc udává, že je tělo voděodolné- to neznamená, že se s ním můžete jít vykoupat, ale údajně vydrží i pořádný slejvák. To osobně zatím nemůžu potvrdit; přesto jsem se však o jeho nepropustnosti již přesvědčil- fotil jsem na zabijačce (a dovedete si jistě představit, že zapálený fotograf v akci nebere na techniku ohledy). Po této zkušenosti usuzuji, že je i mastnotěsný!

+ kvalitní kovová konstrukce (vnitřní kostra), voděodolnost (do deště), výborná ergonomie, klasický design

- váha a velikost (komu se to nelíbí, ať si kompakt pořídí)

Ovládání

Nebudu tady pitvat jednotlivé funkce menu nebo rozebírat tlačítka, to si můžete přečíst v recenzích (viz. přiložené odkazy). Práce s K10D je prostě intuitivní a příjemná. Oceníte například velikost a světlost optického hledáčku (a to ještě existuje výměnná očnice, která obraz dokáže ještě zvětšit!), malý displej na horní straně fotoaparátu vám umožňuje rychle kontrolovat nastavení. Příjemné je i tlačítko RAW- jedním stisknutím přepnete do režimu focení v tomto skvělém, leč datově objemném formátu. Pomocí dvou multifunkčních koleček jste zase schopni velmi rychle nastavit expozici- prostě lup a fotka je na světě! Tvůrcům bych vytknul nešikovně navržené tlačítko delete, které po dvojnásobném stisknutí vymaže všechny fotky. To je skutečně nevychytané, už jsem tak přišel o pár fotek. Ale na všechno si jde zvyknout- podruhé se mi to už nestalo:-)

+ intuitivní umístění tlačítek, široký světlý hledáček, horní malý displej, velký přehledný LCD displej, 2 multifunkční kolečka

- tlačítko delete

Kvalita obrazu

Jako u každé zrcadlovky, výsledný obraz formuje z naprosté většiny použitý objektiv. 10,2MpiX CCD snímač umožňuje fotit v rozlišení až 3872 x 2592 ve formátech JPEG a RAW. Sice jsem četl, že JPEGy mají trošku horší výsledky než konkurence, ale já nepozoruji oproti RAWu žádné markantní rozdíly. Tedy pokud nefotíte na bilboardy, nemusíte se kvality JPEGu bát. Tím samozřejmě nemyslím, že fotit do RAW nemá cenu. Naopak! Pokud fotíte do RAW, pak hoďte za hlavu starosti, že budete mít fotku moc tmavou, světlou, divně barevnou,atd.- všechny tyto parametry si můžete totiž doladit až v počítači (více o RAW dole v odkazech).

Slabinou K10D je citlivost. Bohužel, maximální hodnota ISO je nastavena na pouhých 1600 a na vyšších citlivostech (nad ISO 800) šumí trochu víc, než například Canon 30D (max ISO je 3200, Canony jsou obecně v oblasti citlivosti čipů nejdál), nic hrozného to však není. Prostě zrcadlovka!

+ 10,2MpiX snímač, RAW formát

- maximální hodnota je ISO 1600, na vyšších citlivostech šumí, údajně horší kvalita JPEG

Praktické zkušenosti

Velkou výhodou je stabilizátor obrazu, který umožňuje prodloužit expozici o několik (3-5) expozičních čísel. Konkurenční firmy mají sice taky stabilizace, ale zabudovanou v objektivech. A ty objektivy jsou pak o pár tisíc dražší. Takže opět otázka prašulí...

Další vychytávka, kterou Pentax nabízí, je mechanické čištění čipu- využívá stabilizaci k oklepání čipu. Mně osobně to přijde spíš jako marketingový tah, pochybuji, že otřesy dokážou odstranit zlé přilnavé (hlavně ty mastné) prachové částečky. Ale něco na tom je....

Co se rychlosti fotoaparátu týká, nenajdu zde jedinou mouchu- přístroj se zapíná takřka hned, rychlost sekvenčního snímání je 3,5snímků/sekundu (ratatata), rychlost zaostřování je taky na velmi dobré úrovni- tady však velmi závisí na použitém typu objektivu. Můj setový Pentax 18-55 je přímo bleskový, Tamron 70-300 je na tom trochu hůře. Ale o tom snad v dalších recenzích o objektivech.

Jedním z mých důvodů koupě zrcadlovky byl věčný problém nedostku energie. Tady je taková obava bezpředmětná- akumulátory utáhnou 500-800 fotek (běžně 4 dny aktivního focení), což je úžasné číslo. Když si k tomu připočítáte cenu náhradního akumulátoru, který v současnosti seženete i za pouhých 300,- tak není co řešit. Bohužel však fotoaparát velmi těžko rozpoznává vybitou baterii. V praxi to pak vypadá tak, že ikonka "plně nabito" vám svítí celé funkční období nabitého akumulátoru, pak na čtvrt hodiny přeblikne na "částečně nabito" a najednou jste bez životodárné elektřiny. Náhradní akumulátor to ovšem dokonale řeší.

+ stabilizace obrazu, výdrž baterií, mechanické čištění čipu (?)

- signalizace vybití baterie

Závěr

Jak vidíte- přestože jsem se snažil, seč jsem mohl, moc chyb jsem na na K10D nenašel. Svými parametry se v pohodě vyrovná konkurenčním modelům od gigantických společností Nikon a Canon, se kterými sice nemůže soutěžit v množství objektivů a dalšího příslušenství, pro běžného fotografa však bohatě postačí objektivy Pentax, Sigma, Tamron a další. Když si k tomu připočtu jeho nízkou cenou a spoustu vychytávek, tak se nedivím, že vyhrál 3 nejprestižnější ocenění ("EISA European Camera of the Year 2007-2008", "Camera Grand Prix 2007" a "Nejlepší DSLR Expert v Evropě pro rok 2007 organizace TIPA").

Myslím si, že Pentax K10D je ideální volbou pro lidi, které digitální fotografie zajímá na profesionální úrovni, chcou se jí věnovat, ale přitom se kvůli svému koníčku nechcou zadlužit:-)

Honza

jan.husak@ursus.cz

21.3.2008

Odkazy

recenze: fotografovani.cz, fotoaparat.cz, dpreview.com

fanstránky Pentaxu: pentaxfriends.eu

o formátu RAW: zelpage.cz, www.paladix.cz, fotografovani.cz