Po roce jsme se opět sešli u Honzy na chalupě abychom oslavili příchod prázdnin a konec školního/pracovního roku.

Toto setkání také každoročně slouží ke shrnutí činnosti našeho webu, takže se velmi ukrutně diskutuje, lamentuje, navrhuje, zakazuje apod. To vše v pátek večer v příjemném prostředí Husovy chaloupky.

Ursusáci rokují, zbytek dorazivších zatím odpočívá (a možná se občas baví našimi výplody...:)

Večer následuje opékačka, zatím v komorním složení devíti lidí.

Následující den dopoledne jdeme/jedeme na výlet, na Soláň.

Tentokrát v ještě úspornějším složení pěti človíčků.

Ano, tam v dálce je Husova chalupa...

Kouzelné Beskydy...

Zástupce hmyzí říše.

A taky jsme potkali mravence bojovníka, který neustále tahal slepýší mládě za ocas. Asi si bláhově myslel, že ho odtáhne do mraveniště a bude tam pak za největšího Kinga:)

Odpočinek na palouku.

Zuzka a Eva.

Hmyzák z řádu Diptera.

Jsme znovu na chalupě a hrajeme výbornou hru, kroket.

Ovšem pomalu se blíží zlatý hřeb celého víkendu. Dorazila bečka*

Nefalšovaná pohoda...

Ano, takhle takhle blízko to bylo...Ale co?:)

Vrchní kopáč přemysl oráč narasil suda a jde se pííííííít:)

Sláva těhotným, čest střízlivým...

Dorazil další historkami opředený, bájný řitíř Dadis a jeho snad ještě slavnější železný oř.

Ovšem pivo o sobě dává stále častěji vědět a my se již plně věnujeme s láskou a péčí právě jemu. I děvčata odcházejí na vedljší kolej.

Další účastníci večera, Janča, Janča a pro změnu Anča a Anča.

A taky Mira pokustón, který sebou dotáhl basu zlatavých plzeňských zlaťáčků, čímž si nás nadosmrti uplatil. Díky Miro*

Poznej deset rozdílů - sestry z Chobota.

Téměř nejmladší účastník naší akce, sestra Alžběta nezletilá, nedospělá a tak vůbec. Snad si to taky užila s partou skorodospělých pubertálních pacholků a pacholek.

Mira poodhalil tajná zákoutí svého osobního až intimního života. Ano, vstoupili jsme do jeho třinácté komnaty. Díky Miro, podruhé*

Squadra azura...letos v rekordním počtu. A to tu ještě nejsou všichni:) Konečný počet hrubě převyšoval číslo 20.

Úsměv prosím:)

Pivní poezie...

Skrumáž těl rozličných leč sličných.

Dadisovo Verneovské super kolo budoucnosti.

Nešlo odolat.

Starší generace nás taktéž navštívila.

Živá pivní diskuze.

Funy funy funy man*

Jarda & Terka.

Lucky Man!

Slunce se odkutálelo kamsi a de se opékat.

Jana topička.

Fenek nás obšťastňoval vyluzovanými krásnozvuky.

Stejně tak Hus za to umí pořádně zatáhnout* Zkrátka hrálo se a pilo...

Nebo pilo se a hrálo?

Ouč

I takhle to občas může skončit.

Neobvykle žíhaná kytara...

Krásná kočka modroočka...

Jarcek zaujal svůj klasický popůlnoční postoj sedmispáče...

Přesto byl ještě schopen postarat se o kamaráda:)

Vytvářely se nezvyklé dvojice...

Inu proč ne, hlavně když je veselo.

Je tady další den a s ním i probuzený trubadůr, trempský žoldák a břichomluvec, který si poctivě udržoval hladinku až do dalšího večera:)

Ano, jeho výraz hovoří za vše:ú Prostě Life is beautiful:)

Úsměv před odjezdem.

Dopíječi a uklízeči.

Boby the Šóg*

Loučení...

Traktorová romantika.

Není nad vlastní pohodlí...

A co na tom, že mě může bodnout kutilka:)

Pár hlášek ze zákulisí.

A na závěr rákosníček a přiblblá hláška stylově uzavírající tento skvostný ročník vypečené intelektuální akce na bájné Husově chalupě. Čili díky všem, hlavně rodičům Husákovým za možnost opět se v jejich útulném doupátku trošku zrealizovat, žejo:) A za rok zas muchachos y muchachitas!