URSUS.CZ

Čtvrtek 30.6.2011, Valmez. Prší, jen se leje. Skupina zmoklých cestovatelů nakládá zásoby, vybavení a připravuje se na podobné počasí po celý čas expedice. Vyrážíme totiž na Island!

Přestože nás jede jen 34 (na trajekt by nás více nepustili), autobus je nabalen k prasknutí. Vezeme si totiž proviant ve formě pevné i tekuté. Na Island si můžete dovézt pouze 1 l alkoholu, 1 l vína, 6 l piva a 200 cigaret. Až na poslední položku limity zdárně překračujeme. Největší problém je ale v potravinách, jejichž množství je omezeno na 3kg. Zde se nám limity zcela vymkly kontrole a tak jen doufáme, že naše zavařené maso, domácí vepřovky, uzené výrobky, sušené klobásy a další pochutiny islandští celníci nevyčenichají...

První zastávkou na naší třítýdenní cestě je německý národní park Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer u vesnice Dagebül. Jedná se o nejrozlehlejší wattový národní park v Německu (4 410 km²).

Wattové pobřeží či watty je druh rozlehlé pobřežní písčité mělčiny, která je za přílivu zaplavovaná a za odlivu obnažovaná a moře ustupuje až několik desítek kilometrů od pevniny. Oblast je tak rájem pro všeliké ptactvo a slanomilnou vegetaci.

Národní park je ovšem také rájem pro krásné koně...

...a přerostlé přátelské ovce:-)

Na pobřeží jezdí roztodivné rybářské drezíny, pomocí nichž se přepravují rybáři (ale zřejmě i turisti). Zaujal mě jeřáb (pravá horní fotka), který stál na dutém plovavém pontonu, aby se mohl svým ramenem pohybovat po bažinách wattu.

My jsme sem však přijeli bádat ornitofaunu a ptáků zde bylo opravdu požehnaně. Na fotce všudypřítomný bahňák- ústřičník velký.

Krasavec tenkozobec opačný.

Během odlivu se po vzoru bahňáků čachtám ve vodě (a hledám zatraceně obtížnou geocache) a po chvíli pozoruji, že tam, kde mi byla voda po kolena, je mi už jen po lýtka, pak po kotníky a nakonec stojím na rozbahněném mořském dně.

Moře zatím malými stružkami uteklo velkou rychlostí od pevniny.

Wattové pobřeží je ale také nebezpečné. Při přílivu je moře velmi rychlé a nepozorný turista se může lehce ocitnout uprostřed vod. Pokud se spojí skočný příliv s větrnou bouří, moře se může vzedmout i o několik desítek metrů, přelije se přes hráze a zatopí vnitrozemí. Taková "mořská povodeň" je hrozbou pro celé pobřeží, naštěstí však jsou hráze dostatečně vysoké, bouře málo časté a ledovce tají příliš pomalu...prozatím.

Takovéto "antivětrné" opalovací sedačky můžete vidět jen na severu.

Také syté večerní barvy jsou pro sever typické a proto také Sever tolik miluju.

Večer opouštíme Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer a míříme do Dánska.

Dánský přístav Hirtshals je místem, kde nás čeká trajekt směr Island. V přístavním městě se nachází krásný maják i povedené muzeum věnované Severnímu moři.

Také bunkry z druhé světové války, které se dříve vypínaly na hraně písčitého útesu. Dnes však leží na pobřeží, jako vyvržené velryby. Zamyslete se, co je toho příčinou.

Area occupied!

Přichází ona chvíle, kdy vcházíme na palubu trajektu MS Norröna. Největší člen Faerské trajektové flotily patří společnosti Smyril-Line, má kapacitu 1500 pasažérů, 120 členů posádky a 800 aut, tento kolos je dlouhý 164m a vysoký 30m.

Plavba do Tórshavnu na Faerských ostrovech trvá 36 hodin, z Faer do přístavu Seyðisfjörður na Islandu pak dalších 18 hodin.

Je proto nezbytné natankovat dostatek pohonných hmot, ale také množství vody pro bazén a saunu, které jsou zde k dispozici.

Naše kajuty jsou doslava generátory klaustrofobie. 9 lidí, málo místa, málo vzduchu...ponorková nemoc jak vyšitá. Nebo spíš mořská nemoc? :-)

Prooooč?:-)

Radši honem na palubu, na čerstvý mořský vzduch. Právě odplouváme a z pobřeží nám kyne ropná plošina, která se jistě taky brzy vydá do Severního moře, aby tam zapustila kořeny a sosala černé zlato pro "blahobyt" lidstva.

Mořský vítr ve tváři, české pivo v ruce...

...heading to the Northwest!

A začíná ta správná trajektová idyla:-)

Společnost Smyril Line nám po celou plavbu nabídla 4 večeře. Mohu konstatovat, že jsme se moc nenajedli. Zřejmě se ti dobří námořníci řídí hesly "UHO do všeho" a "Dobrého stačí málo". Naštěstí jsme měli dost vlastních zásob:-)

Dlouhá cesta ubíhá vesele, hrajeme stolní hry, pivo popíjíme, za zvuku kytary a harmoniky bujaře zpíváme a je nám blaze.

Tak minula první noc a ráno, když z paluby k jihu pohlédnu, vidím tajuplné pusté ostrovy, které se v šedivém moři tyčí jak hřbety obrovských prehistorických velryb.

Jsou to Shetlandy, souostroví patřící Britské koruně. Nejsevernější území Skotska, potažmo Spojeného království má rozlohu 1 468 km² a bydlí zde 22tis. obyvatel.

Druhý den si opět užíváme plavbu plnými doušky. Jako správní námořníci, akorát rum měníme za pivo a karban za stolní hry:-)

Cestu nám zpestřují vzdálené ropné plošiny v Atlantiku...

...a také ptáci, kteří doprovázejí loď po celou plavbu (mají díky ní možnost odpočinku i více potravy). Terej bílý, krásný mohutný pták s rozpětím až 180cm, je dokonale uzpůsoben svému ryboloveckému umění. Spatří kořist a vrhne se do vody jako blesk i z výšky 30 metrů.

Po den a půl dlouhé plavbě připlouváme k tajemným, mlhou zahaleným Faerským ostrovům.

Loď odtud pokračuje na Island, my se však sestupujeme do útrob, kde nás čeká autobus, vylodíme se a za tři dny nás Norröna nabere při své další plavbě na Island.

Jak jsem poznal už v lodním parkovišti, cyklistika na Islandu je velmi oblíbenou aktivitou nejen sólo, ale i tandemově.

Na tmavé faerské pobřeží u hlavního města Tórshavn narážejí mohutné vlny severního Atlantiku, taková správně ponurá severská atmosféra.

Osaztestvo kempu je z většiny české, taková malá česká kolonie. Mimochodem na Island s námi jely další 2 další české autobusy a několik offroadů, Jeepů a Tranzitů. A pak, že se Češi mají špatně...

Ráno neleníme a vyrážíme na nejvyšší horu, abychom si souostroví prohlídli pěkně shora. Trek vede z horského sedla ve výšce 350m n.m..

Nejvyšší hora Slættaratindur má výšku 882 m.

Faerské ostrovy jsou tvořeny 18 ostrovy, 11 ostrůvky a 779 malými skalnatými ostrůvky o celkové rozloze 1 395,74 km². Jsou 113 km dlouhé a 75 km široké a jejich tvar připomíná hrot šípu obrácený špičkou k jihu. Délka pobřeží je 1117 km.

One Czech man on the Faeroes.

Ursus tým na Slættaratinduru.

Všichni účastníci zájezdu i s harmonikou. Chybí pouze řidiči.

Starý, ale dobrý. To je Zdeněk Svoboda, majitel a řidič stejnojmenného autobusu, který nás již tradičně vozí po světě. V řízení busu značky Mercedes se střídá se svou chotí Maruškou, taktéž bravurní řidičkou.

Z Boží vůle Král železný a zlatý, Hlava pomazaná a Hlavně hlava celé expedice.

Zdroj Mirkovy bujné hřívy- línající Faerská ovce. Převážná část faerského exportu je právě ovčí vlna a ovce daly ostrovům i jméno. Færøerne totiž znamená Ovčí ostrov.

Na obloze pozorujeme meteorologický špek- malé halo. Má vzhled světlého kola o poloměru 22° kolem středu slunečního disku, které je na vnitřní straně směrem ke Slunci mírně načervenalé. Kružnice malého hala vzniká lomem paprsků na ledových krystalcích.

Další zastávkou je malebná rybářská vesnička Gjógv.

Zde učíme místního hafana českým pivním zvykům:-)

Nezůstáváme jen u psa, faerská mládež se Radegasta hned oblíbila. Abych uvedl věci na pravou míru- Faeřani mají svoje vlastní pivo Foroya Bjór, vaří cca. 8 druhů a přestože je velmi drahé, dá se považovat za pitelné.

Tito mladí "ostrované" si na izolaci od okolního světa zvykli. Faerské ostrovy obývá necelých 50tisíc lidí, hustotoa zalidnění je pouhých 34,67 ob./km²

Překvapující je pohled na zdejší hřbitov. Téměř žádný ze zde ležících Faeřanů se nedožil méně než 90 let a paní Frederika M.Sigvardsen má za sebou 105 let dlouhý život:-)

Inu, příjemně mírné klima souostroví, nulové znečištění ovzduší a poklidný život ostrovanů dělá své...

Pokračujeme výletem po pobřeží a obdivujeme vysoké, mořem ošlehané skály.

A taky zdejší ornitofaunu. Alkoun obecný (Cepphus grylle) je středně velkým druhem alky (délka 32-38 cm, rozpětí křídel 49-58 cm). Dospělí ptáci ve svatebním šatu jsou celí černí s bílým polem v křídle.

Kajka mořská (Somateria mollissima) je mořský pták, který se rád zdržuje v blízkosti příbřežních ostrůvků nebo chráněných zálivů. S oblibou hnízdí v koloniích. Hnízdo si často zakládá v kamenitém pobřeží nebo v podrostu a vystýlá je prachovým peřím, kterým se plní ty nejkvalitnější spacáky. Samice sedí na 4 – 6 nazelenalých vejcích čtyři týdny. Při vyplašení vzlétne jako kachna divoká postříká snůšku zapáchajícím trusem. Mláďata v prachovém šatě ihned po oschnutí následují matku, později se často tvoří ,,mateřské školky“. Kajka mořská se živí především mlži, pro které se potápí až do hloubky 25 m, pod vodou vydrží až tři minuty.

Rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea) je středně velký druh rybáka, velmi podobný rybáku obecnému. Liší se od něj delším bílým ocasem, krvavě červeným kratším zobákem, šedavou spodinou těla a světlými křídly s úzkou černou páskou na špičce.

Ústřičník velký (Haematopus ostralegus) je bahňák s čeledi ptáků ústřičníkovitých. Na Faerech je velmi častým druhem. Samec a samice jsou zbarveni stejně, pouze mladí jedinci mají na hřbětě světlé šupiny. Při letu jsou na křídlech zřetelné bílé proužky.

Buřňák lední (Fulmarus glacialis) je středně velký vodní pták z čeledi buřňákovitých. Na délku dorůstá 43 - 52 cm s rozpětím křídel 101 - 117 cm a hmotností mezi 700 - 850 g. Jsou skvělými letci. Samice sedící na vajíčkách reaguje na poplašení vyvržením obsahu svého žaludku ve snaze zastrašení nepřítele.

Labuť zpěvná (Cygnus cygnus) je velký vodní pták z čeledi kachnovitých rozšířený v subarktických částech Eurasie a Severní Ameriky. Je podobná naší labuti velké, na rozdíl ní má rovný krk a žlutý zobák s černou špičkou bez hrbolu. Labuť zpěvná je tažný pták, zimující na pobřeží Severního a Baltského moře a na územích táhnoucích se od Černého moře dále na východ.

Mláďata labuti zpěvné jsou světlejší, než naše české "ošklivé kačátka".

Do zdejší fauny by se dal zařadit i tento pes fotbalista. Zajímavým fenoménem na ostrovech je vysoká koncentrace fotbalových hřišť. Zkrátka hřiště tu mají v každé díře. A kde nemají fotbalisty, čutají alespoň němé tváře:-)

I zdejší rostlinsvo je pestré, ale většinou srovnatelné s našima loukama. Na snímku nějaký prstnatec, zřejmě májový.

Kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi).

S dopravou je to zde složité- stěny padají stmě do moře a ostrovy jsou odděleny průlivy. Dříve to řešili výhradně po moři, dnes tu najdete mosty a tunely.

Druhý den vyrážíme na 15km trek do Saksúnu.

Trasa začíná na černém mořském pobřeží. Sopečný původ souostroví je zde víc než zjevný...

Na obzoru se tyčí impozantní skály s trefnými názvy Obr a Čarodějnice.

Vesnička Tjornuvik ze které vyrážíme.

Na druhé straně zálivu vidíme vrchol Slættaratindur, který jsme včera navštívili.

Faerské ovce, dávný zdroj obživy zdejších obyvatel.

Po vydatném stoupání se dostávám na hřeben a kochám se tou nádherou kolem...

..a tu se odkrývá výhled i na druhou stranu.

Skála, jenž se kolmo tyčí z moře mi bere dech.

Po chvíli se však moje pozornost obrací k zemi. V matečné hornině totiž září nádherné chlority, zeolity, chalcedony a záhnědy.

Pohled z nejvyššího bodu trasy.

Při sestupu z hřebene jsme se dostali do silné vichřice. Orkán o rychlosti hodně přes 110 km/h s námi pěkně zacvičil.

Při sestupu jsem se toulal kolem pěkného potůčku...

...a měl jsem co dělat, abych zahnal útočící chaluhy, které bránily svá teritoria. Tento pták útočí zezadu a dokáže pěkně podrápat.

Pohled na Saksúnský záliv.

Kostelík v Saksúnu.

Poslední den na Faerech žije naše stanové městečko přípravou na trajekt. Přestože jsme se s chalanama snažili sníst co nejvíc, stále to vypadá, že nás na Islandské celnici zabásnou za pašování potravinového kontrabandu:-)

Tórshavn je hlavním a největším městem Faerských ostrovů a Tórshavnské kommuny. Město leží na ostrově Streymoy a žije zde 12 352 obyvatel, v celé Tórshavnské kommuně pak 19 429 obyvatel.

Mezi specifika města patří námořnické muzeum...

...v přístavu kotví velké množství rybářských lodí. Kromě chvu ovcí je totiž právě rybolov nejdůležitějším bysznysem na souostroví.

V Tórshanu najdete velké množství roztodivných soch...

...je vidět, že se chudáci za dlouhých zimních nocí hodně nudí.

V "létě" všichni pánové hrají fotbal. A i přes úsměvnou techniku a různé tělesné konstituce hrají fotbal s velkým zápalem.

Dámy se zase orientují na plození dětí. Úhrnná plodnost je jedna z nejvyšších v Evropě (2,522), díky čemuž je kladný přirozený přírůstek. Navíc Faeřanů přibývá i migrací. Proto se Faerské ostrovy nepotýkají s úbytkem obyvatel.

Další místní specifikum jsou travnaté střechy, tak dobře známé z Norska.

Ani v Norsku jsem však neviděl, jak se taková krytina obhospodařuje:-)

Pod travnatou střechou sídlí i faerský předseda vlády (dveře vpravo). Faerské ostrovy jsou autonomní součástí Dánského království. Narozdíl od Dánska však nepatří do Evropské unie. Mají vlastní parlament a vlajku. Faerský parlament má 35 poslanců, věkový průměr sněmovny je 32 roků.

Nuže, Faery jsme poznali za pár dní dokonale. Norrona už čeká.

Loučíme se s ostrovy ovcí, trávy a zálivů a míříme vstříc Islandu, vysněnému cíli naší cesty.