podzimní přechod Malé Fatry

28. - 30. 9. 2012
  • Naše třídenní putování začínáme v dědině Terchová, která se vyznačuje značně nevkusnou architekturou tak typickou pro mnoho slovenských vesnic.
  • Po návštěvě místního pohostinství a požití lahodného zlatavého moku zn. Černá hora potkáváme svobodovic minibus. Inu, valmezáci jsou všude :)
  • Ale vzhůru do podzimní přírody!
  • Bílé vápencové stěny ostře kontrastují s azurovým nebem a s pestrostí podzimních listů.
  • První část cesty vede zařízlým kaňonem Jánošíkových dier, které se skládají z Horních, Dolních a naposledy zpřístupněných Nových dier.
  • Voda Bielého potoka zde v měkkém vápenci vydatně pracovala po dlouhá tisíciletí.
  • Nachází se zde dohromady okolo 20 menších vodopádů nad kterými vedou železné lávky a žebříky, místy je cesta osazena i řetězy.
  • Za sucha použití žebříků není nutné, ale je li skála mokrá, přijdou vhod.
  • JHUS4130
  • Celá oblast je domovem mnoha živočišných i rostlinných druhů, vyhledávajících chlad a vlhko. Díky zařízlému profilu rokle zde dochází k inverzi teploty - i v parném létě může být na dně pořádná zima.
  • Podzim je v Dierách fotograficky vděčný.
  • JHUS4128
  • JHUS4144
  • JHUS4151
  • JHUS4147
  • JHUS4154
  • Poslední výšvih a po hodině chůze Jánošíkovy diery končí.
  • Narážíme na velmi zvláštní rozcestník, který hlásá, že velké automobilky expandují už i do hor.
  • V sedle Medzirozsutce se otvírá pohled na skalnaté bradlo Malého Rozsutce (1 344 m).
  • Při cestě na Velký Rozsutec se nám otvírají daleké výhledy na hřeben Nízkých Tater.
  • ...o něco mohutnější masiv Západních Tater...
  • ...a samozřejmě bílá bradla Velkého Rozsutce.
  • JHUS4213
  • Sedlo Medziholie, stádo krav a bivaky turistů.
  • Směrem k Žilině se lesknou autoparky automobilky KIA.
  • Téměř na vrcholu.
  • Západ Slunce na Velkém Rozsutci (1 610 m).
  • Večerní červánky nad Malou Fatrou.
  • Za hřebenem Moravskoslezských Beskyd se rýsuje téměř 160 km vzdálený Hrubý Jeseník. Takové výhledy bývají jen na podzim a v zimě!
  • Nad Kriváněm tatranským vychází Měsíc téměř v úplňku.
  • Dolů z Rozsutce se nám za tmy nechce. Navíc nefouká a je teplo. Volba je jasná...
  • Čeká nás nádherná noc přímo na vrcholu Rozsutce!
  • Tomu se říká observatoř!
  • Měsíc svítí jako velká silná žárovka. Odraženým slunečním světlem projasňuje celý kraj a jen světla v údolích prozrazují, že je noc.
  • Ležíme ve spacácích, popíjíme voňavou slivovičku, povídáme, kocháme se a meditujem...usínáme...
  • Probouzíme se do skvostného rána. Dole v údolích se válí podzimní inverzní oblačnost, nad hlavami nám letí tmavé mračna.
  • JHUS4317
  • Naše hvězda vychází...
  • ...a ozařuje svět pod námi mystickým světlem.
  • IMG 1741
  • Ranní pozdrav z Tater.
  • IMG 1714
  • JHUS4428
  • Zlaté světlo nad Tatrami je oslňující a tak jem síráme a fotíme.
  • Pohled směrem na sever k Malému Rozsutci a Babí hoře.
  • Před námi se rýsuje hřeben Malé Fatry, který chceme dnes celý přejít. Dominuje mu mohutný Stoh, pokračuje Poludňový Gruň, Hromové a Chleb. Za Snilovským sedlem s lanovkou se zvedá nejvyšší Velký Kriváň, hřeben pokračuje Malým Kriváněm a končí masivem Suchého vrchu.
  • Snídaně ve výšinách.
  • Sušení spacáku se skvěle zhostil vrcholový kříž.
  • Vzhůru dolů do sedla Medziholie!
  • Podzimní variace.
  • Vzhledem k délce dnešní trasy vzdáváme výstup na Stoh a raději jej obcházíme.
  • Muráňská planina či oblé kopce Velké Fatry (na snímku) byly původním cílem naší výpravy. Díky redukci účastníků i vozidel však volba padla na Malou Fatru. A ukázalo se, že správně :)
  • V sedle Medziholie musíme nabrat vodu, abychom bídně nezhynuli žízní. Podzim je suchý a tak nám hledání životodárné tekutiny zabere víc času.
  • Při hledání narážím na tento vskutku pestrý shluk stop. Najdete psa, srnu, medvídě či jezevce?
  • Za Stohem začíná pořádně vyfukovat a nad kopci se tvoří oblačné čepičky. Hlásí příchod teplé fronty.
  • Hlavní hřeben je dosti odporně přelidněný a tak se na frontu těšíme - alespoň ty davy z hřebene vyžene :)
  • Fouká čím dál silněji a přes hlavní hřeben se valí mohutná oblačná stěna a velkou rychlostí padá do údolí.
  • Mraky předvádějí nejrůznější kejkle.
  • Na hřebeni dosahuje vítr v poryvech rychlosti vichřice. Vstupujeme do bílé mlhy, která nás až do konce dne neopustí.
  • První oběť. Naštěstí vítr začíná slábnout a hlavně davy lidí zcela zmizely. To se jde hned jinak!
  • Naše úderná skupina na Chlebu (1 646 m).
  • Škvarkové sádlo na Chlebu, to je mi pochoutka!
  • Ve Snilovském sedle se "demokraticky" shodujeme, že to nezapíchneme v blízké Chatě pod Chlebom, jak nás lákají naše líná Já. Cílem dnešního dne bude 4hod cesty vzdálená Chata pod Suchým.
  • V houstnoucí mlze fotím nádherné výhledy z nejvyššího vrcholu Malé Fatry- Velkého Kriváně fatranského (1 709 m). Bohužel se mi foťák z té nádhery poněkud zapotil, tak jsem ho pro jistotu schoval :)
  • Na chatu pod Suchým přicházíme za soumraku s pocitem dobře vykonané práce. Dáváme večeři a osvěžující pivo. Tom s Hankou se ubytovávají přímo v chatě.
  • Jiří a já testujeme zbrusu nové bivakovací plachty - odlehčené verze vážící pouhých 350g! Počasí je prověřilo opravdu kvalitně, protože celou noc vydatně pršelo. Na to, že to byl první pokus dopadly plachty výtečně! Spacáky navhly pouze v místech, kde se dotýkaly plachty. Tyto nedostatky se dají lehce eliminovat správnou konstrukcí přístřešku. Takže příště žádné stany, ale plachty :)
  • V noci se vypršelo a tak je ráno opět jak květ.
  • V podzimním listí si to špacíruje housenka štětconožce ořechového.
  • Kousek dále chvátá do úkrytu ultrarychlý mlok skvrnitý, který se "skoro" nedal vyfotit.
  • Podzimní doubravy jsou kouzelné.
  • Přicházíme na Starý (Varínský) hrad poblíž Strečna. Hrad byl postaven na ochranu staré stezky procházející Povážím nedaleko od brodu, kde cesta přecházela z pravého břehu Váhu na levý.
  • První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1267. Dnešní název Starý hrad dostal až po postavení hradu Strečno, které převzalo jeho strážní funkci.
  • Na protějším břehu Váhu se tyčí rekonstruovaná zřícenina hradu Strečno. Na něj se však nestíháme podívat...
  • ...hlad a žízeň je silnější motivace :)
  • Naši spanilou jízdu zakončujeme úspěšným úprkem na vlak a cestou přecpaným vagónem ku domovu. Tak zase někdy ahoj na hřebenech!