Pozorování
Za bezoblačného dne při bezvětří se objeví modrá obloha jejíž modř, v zimě většinou ještě hlubší než v létě, je výrazná a úplně čistá. Sejdeme-li pak znovu do údolí je modrá obloha již daleko bledší, ačkoliv je stále krásné počasí a svítí slunko. Čím to je? A ve městě má člověk za pěkného dne spíše dojem barvy bledě bílomodré nebo šedomodré než hluboce modré. Ale též na cestách zjišťujeme rozdíly v barevných odstínech například v tropech. Jižní nebe vůbec nemusí být pořád tak modré, jak se o tom pěje.
Fyzika
Modrá obloha je výslednicí spolupůsobení slunečního světla a atmosféry. Bez atmosféry bychom měli i za dne tmavou oblohu a kromě Slunce bychom mohli vidět hvězdy. Sluneční paprsky jsou rozptylovány do všech směrů molekulami vzduchu, jakož i částicemi atmosférického prachu a vodními kapkami.
Jak se dojde k modrému barevnému odstínu? Když naše oči vnímají všechny barvy spektra, vidíme bíle. Molekuly vzduchu, atmosférické částice a kapky rozptyluji hlavně krátkovlnné modré paprsky. To je modrá část slunečního světla, která se v atmosféře tímto způsobem uplatňuje daleko více než červené, žluté nebo zelené světlo.
I proměnná výraznost modrého odstínu má právě tak jednoduchý a důležitý důvod: složkami zákalu ovzduší jsou prachové částice a vodní kapky. Čím je jich ve vzduchu více, tím více modř bledne. Obloha pak i při suchém, pěkném počasí vypadá někdy spíše jako bílá a šedá než modrá. Naopak chybí-li částice prachu a vodní kapky, zesiluje se modré zabarvení (příkladně velehory).
Počasí
Modrá obloha není vždy spojena s vysokým tlakem a pěkným počasím. Například při určitých povětrnostních situacích (klín vyššího tlaku) je dohlednost často výborná. Někdy přijde také před příchodem teplé fronty náhle krátkodobé protrhání oblačné pokrývky, a to po předchozím kouřmu. Pak jsme ohromeni výrazným, skoro neskutečně modrým zabarvením oblohy. Počasí je nestálé a pod vlivem oblasti nízkého tlaku. Naopak v letní tlakové výši je modř nebe často nápadně bledá, což je známka rostoucího obohacení vzduchu prachem. Dohlednost je malá, obzor je vysloveně zakalený. Zároveň jsou rozdíly v jednotlivých ročních dobách: modř oblohy v tlakových výších je na jaře a na podzim zpravidla intenzivnější než v letních měsících. V zimě při inverzi je modř oblohy zeslabena částicemi prachu- ačkoliv je vysoký tlak. Teprve ve vyšších místech pozorování intenzity modře přibyvá.
Předpověď
Stupeň modře oblohy může být indikátorem nadcházejícího počasí. Pro rovinu platí tři jednoduchá vodítka:
1. Mimořádně tmavá modř spojená s mimořádnou dohledností ukazuje na nestálou povětrnostní situaci. Není vyloučeno náhlé zhoršení počasí s větrem (vichřicí) a srážkami.
2. Střední až zářivě světlá modř poukazuje na pokračování pěkného počasí.
3. Postupně sílící přechod od modré k bílé nebo šedé spojeny se zákalem ukazuje na obrat počasí (nízký tlak).
Zdroj:
Roth, G.D.: Encyklopedie počasí, BLV Verlagsgesellschaft, 1999
Honza
jan.husak@ursus.cz
3.9.2008