• Hlavní strana
• Fotogalerie
• Tipy na výlet
• Vybavení
• Počasí
• O nás
• Diskuze
• Odkazy

V prvním díle nás Pavel Karas pozve do pražského Klementina, kde se od roku 1775 nepřetržitě měří a zaznamenávají teploty. Vysvětlíme, jak se ohřívá a ochlazuje zemský povrch, jak se měří teploty, resp. proč meteorologové předpovídají i měří teplotu ve stínu. Navštívíme nejchladnější a nejteplejší místo v České republice a zaměříme se i na pojem pocitová teplota - tedy na to, jak teplo či chlad vnímá naše tělo. V rubrice "pod lupou" shrneme rekordně vysoké i nízké teploty a řeč bude i o nejrychlejším ochlazení, které na světě i u nás registrujeme.

Ve druhém dílu se s Taťánou Míkovou zaměříme na tlak vzduchu a meteorologický model. Víte, kdo zjistil, že vzduch na lidi tlačí? Ano, Evangelista Torricelli je snad v každé učebnici fyziky. Ale koho napadlo, že se počasí budoucnosti dá spočítat? O Richardsonovi se toho až zas tolik neví, ale "jeho" numerický model je dnes základem každé předpovědi počasí. Navštívíme meteorologickou stanici, kde je stále nejnižší tlak v celé ČR - vezmeme vás na Šerák. Důvodem není žádná tlaková níže, jen nadmořská výška - je to nejvýše položená stanice v ČR.

Ve třetím dílu si s Alenou Zárybnickou uděláme skoro jasno ve všem kolem větru. Přemýšleli jste někdy o tom, proč někdy fouká a jindy se nehne ani lupínek? Váháte, fouká-li severní vítr od severu nebo na sever? Napovíme známou písní Severní vítr je krutý i větrnými elektrárnami v Protivanově. Vysvětlíme příčiny vichřice v Tatrách v roce 2004 a řeč bude i o fénu - jakémsi přírodním topení, které ohřívá a vysušuje vzduch v závětří za horami. V tomto dílu se potkáte i s Petrem Vokem!

Ve čtvrtém dílu se pokusíme popsat něco tak nádherného a proměnlivého, jako jsou oblaka. Skoro jasno si uděláme v příčinách vzniku oblačnosti, v jejích druzích a přitom se dozvíte, proč některá oblaka letí po obloze a jiná zůstávají stát navzdory silnému větru stále na stejném místě. Na návštěvu nás Alena Zárybnická pozve do oblak - podíváme se na oblaky pěkně z výšky. A ještě jedna podstatná věc: vysvětlíme, co se skrývá za pojmy, jako je jasno, skoro jasno, polojasno, oblačno či zataženo.

V pátém dílu pro vás Pavel Karas domluvil schůzku s Medardem. Zaměříme se na místa, kde prší hodně nebo naopak málo. Vysvětlíme, jakým způsobem a proč vlastně srážky vznikají a jak se člení. Hovořit se bude i o největších kroupách, které kdy na zemi padaly. Z bezpečné vzdálenosti nahlédneme do míst, kde v důsledku intenzivních srážek a silného větru hrozí pád lavin. Hovořit se bude i o pojmech, které se vyskytují v každé předpovědi počasí - ojediněle, místy, občas apod.

V šestém dílu nás Pavel Karas zbaví strachu z pojmu okluzní fronta. Řeč bude nejen o okluzích, ale i o frontách studených či teplých, o oblačných a srážkových systémech, které je doprovázejí. Vyvrátíme mýtus o tom, že po studené frontě se vždy ochladí a navštívíme pracoviště, kde se několikrát denně analyzují meteorologické mapy a kreslí se polohy mnoha frontálních rozhraní.

Víte, kdo objevil meteorologický radar a na jaké principu radar pracuje, co vidí a co mu uniká? Naučíme vás poznat, co je na snímcích z radaru k vidění a jak meteorologové dělají velmi krátkodobou předpověď počasí. Pavel Karas vás zavede přímo na věž jednoho ze dvou v ČR provozovaných meteorologických radarů nedaleko Prahy.

V osmém dílu si skoro jasno uděláme ve všem kolem meteorologických družic. Vysvětlíme, k čemu jsou všechny ty obrovské objemy dat, které proudí z družic na Zemi a co vše je možné na každém z družicových obrázků vyčíst. Zaměříme se na to, kudy a jak vysoko létají družíce polární a geostacionární. Ukážeme perličky, které jsou na družicových obrázcích k vidění a hovořit budeme i o "vynálezci" meteorologických družic A. C. Clarkovi. S Alenou Zárybnickou navštívíme pracoviště, kde se "chytají" družice.

V devátém dílu bude řeč o snad nejpoutavější nebeské scenérii - o bouřích a tornádech. Alena Zárybnická prozradí, kolik bouří v každém okamžiku probíhá na zemi, jak "horký" je blesk a připomene vám, jak se dá podle úderu hromu a blesku určit, jak daleko je bouře. Navštívíme Leteckou meteorologickou službu na letišti v Praze Ruzyni a místo, kde byla v Evropě poprvé postavena "povětrnostní mašina", která měla podle Prokopa Diviše odvést z nebe veškerou atmosférickou elektřinu a zamezit tak vzniku bouřek. Dozvíte se i to, že tornáda v Česku jsou sice méně častá a menší intenzity než na americkém Středozápadě, přesto se u nás vyskytují a meteorologové je podrobně monitorují.

V desátém dílu se zaměříme na znečištění ovzduší a vzduchové hmoty. Připomene nejhorší smogovou situaci, při které v Londýně v roce 1952 zahynulo více než 4000 lidí. "Ve školní lavici" si připomeneme pojmy, jako jsou emise a imise, fotochemický a klasický smog. S Alenou Zárybnickou navštívíme severní Čechy - místo, kde si v minulosti vyhlašování regulačních opatření v důsledku překročených imisních limitů stalo záležitostí skoro běžnou. Hovořit budeme i o principech měření znečišťujících příměsí v atmosféře a o změnách imisních limitů v souvislosti s normami EU. Myslíte-li si, že výskyt inverze automaticky znamená zvýšené koncentrace škodlivin v ovzduší, pak vám tento omyl vyvrátíme.

Astronomové i meteorologové často hovoří o jedenáctiletém slunečním cyklu. I my se v jedenáctém dílu budeme věnovat Slunci, resp. slunečnímu záření. Jak souvisí slunce a pyramidy a kolik energie od Slunce na Zemi přichází? S Taťánou Míkovou navštívíme Solární a ozónovou observatoř v Hradci Králové - řeč tam bude nejen o měření stratosférického ozónu. Pod lupu si vezmeme základní optické jevy, které sluneční záření v atmosféře umí vytvořit - duhu, halo, korónu či glorii.

Ve dvanáctém dílu nás Taťána Míková pozve na Katedru meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty UK, kolegům meteorologům tak připomene jejich studijní léta. Řeč bude ale především o tom, jak se mění klima, co je příčinou jeho proměny a znamená-li globální oteplení skutečně vyšší teploty vzduchu. Dozvíte se, proč nejsou nejvyšší teploty registrovány na rovníku, i když tam přichází ze slunce nejvíce energie. Mluvit se také bude o El Ninu.

V posledním, třináctém dílu si připomeneme stinné stránky počasí, řeč bude o přírodních katastrofách, které počasí způsobilo a působí. S Taťánou Míkovou se zamyslíme nad souvislostmi mezi globální změnou klimatu a četností přírodních katastrof. Navštívíme místa, která byla v Česku postižena povodněmi, například obec Troubky na Moravě a vysvětlíme termín stupeň povodňové aktivity. Co znamená pojem stoletá voda a přijde skutečně až za 100 let? Řeč bude i o nebezpečných hurikánech, které v Česku naštěstí nehrozí. Mimochodem, víte, proč každý z nich má své jméno?