1 (5.12.2014) Na posledním letošním skotském výletě mi dělá milou společnost Caroline.
2 Po třech měsících se znovu podíváme do přírodní rezervace Forvie, kterou jsem navštívil hned po svém příjezdu do Aberdeenu.
3 Písečné duny ve Forvie navál věčně vanoucí vítr v ústní řeky Ythan severně od Abedeenu.
4 Mohutné vrstvy písku lemující mořský břeh.
5 Prosincové Severní moře ke koupání zrovna neláká, přesto je procházka velice příjemná.
6 Dopolední vycházku si užívají i bahňáci čile pochodující po břehu.
7 Hned za velkým hejnem ústřičníků si lebedí stohlavá kolonie tuleňů - asi největší turistické lákadlo ve Forvie.
8 Tukem izolovaná zvířata nemají sebemenší problém s vodou o teplotě 4°C.
9 Ve vodě jsou jako doma a tady, na rozhraní sladké říční a slané mořské vody mají dostatek potravy.
10 Ach ta láska nebeská!
11 Ovšem ne vždy. Dospělí samci jsou agresivní rváči a běda člověku, který by se odvážil příliš blízko.
12 I přes svou zdánlivou neohrabanost dokážou na krátkou vzdálenost "sprintovat" celkem rychle.
13 Ale dost už bylo tuleňů. Vypravíme se o 10 kilometrů severně do zátoky Cruden Bay.
14 Nad zátokou se na skále vypíná zřícenina hradu Slains Castle.
15 A není to jen tak obyčejný hrad. Je to hrad strašidelný!
16 Postavený jistým šlechtickým rodem v 17. století na nehostinném větrném místě za podivných okolností. Budova s mnoha komnatami byla brzy opuštěna a začala záhy chátrat.
17 Skála pod hradem stála život mnoha lidí a doslechli jsme se, že i na samotném hradě snad byly spáchány nějaké vraždy.
18 V nehostinné krajině kolem hradu jsou roztroušeny ještě další pevnůstky.
19 (6.12.2014) Noc na hradu či na nehostinných větrných pláních nás však nelákala a tak jsme stan postavili v lesíku poblíž vesnice Cruden Bay a spalo se nám báječně. Druhý den pokračujeme v naší cestě po pobřeží k severu.
20 Slains Castle z dálky působí snad ještě mohutněji a zlověstněji, než zblízka.
21 Od Skotské Vysočiny vane silný vítr a Severní moře se střemlavě vrhá na ošlehané útesy Bullers of Buchan.
22 Pomníček připomíná, že není radno zacházet na okraje útesů.
23 Asi neslavnější skalní útvar Bullers of Buchan je mohutná skalní brána vysunutá do moře.
24 Přicházíme k vesnici Coldwells, kde útesy Bullers of Buchan přecházejí na Bullers of Boddam.
25
26
27 Slunce se sklání k obzoru, vítr žene od západu vlnová oblaka a my hledáme místo, kam složit hlavu.
28 Nacházíme místečko jako stvořené pro stan - ze 3 stran kryté skalami a čtvrtá strana odhaluje krásný výhled na moře.
29 Po dlouhém snažení se nám podaří rozdělat oheň. Na pohledu do ohně je cosi neskutečně uklidňujícího. Je to snad dědictví našich pravěkých předků, pro které oheň představoval bezpečí domova?
30 (7.12.2014) Noci jsou v prosinci jaksepatří dlouhé a tak se po vydatném 11 hodinovém spánku budíme do překrásného dne.
31 Na moři lze pozorovat čilý dopravní ruch. Ropné plošiny jsou nedaleko, stejně jako pevninské terminály pro zpracování surové ropy.
32 A hurá na sever! Na jaře tyto útesy hostí tisíce opeřenců včetně vzácných papuchalků a terejů.
33 Ale i v zimě je tu krásně!
34 Srnka nám předvedla perfektní sprint.
35 Hele je, slavné krávy Highladské!
36 Maják v Bodammu signalizuje, že se blížíme ke konci naší túry. Ale výlet ještě nekončí. Stopem se dostáváme přes Peterhead do města Fraserburgh na severním výběžku východního pobřeží.
37 Peterhead se může pochlubit pěkným přístavem i historickým centrem.
38 Nejzajímavější je však Muzeum majáků.
39 Muzeum nabízí mnoho zajímavých sbírkových předmětů i kuriózních informací o skotských majácích.
40 Součástí prohlídky muzea je i návštěva skutečného majáku - a to nestaršího v celém Skotsku.
41 Po točitém schodišti vystoupáme na jeho vrchol. Středem majáku je napnuto závaží, které v minulosti pohánělo otočný systém. Budova zahrnovala i pokoj pro strážce majáku a jeho pomocníky. Zaměstnání to bylo nelehké a velice zodpovědné.
42 Věděli jste, že každý maják na světě má svůj identický světelný kód, podle kterého nejenže námořníci poznají, jak daleko je pevnina či nebezpečné skalisko, ale hlavně jsou schopni určit svou polohu.
43 Pro signalizaci v mlze, která je v těchto končinách velice častá, byl využíván akustický maják. Stlačený vzduch byl každou půlhodinu vháněn do tlampače, aby vydal mohutné zatroubení, které se neslo 50km daleko! Po vynálezu GPS se tato obří trubka už nepoužívá. Naštěstí. Představte si, že byste vedle něčeho takového bydleli...
44 Muzeum majáků opravdu stojí za návštěvu!
45 No a my končíme náš výlet na večeři v místní restauraci a pak nás autobus odváží zpět do Aberdeenu. Najezené a spokojené :)