Procházka po Glasgow

(6.10.2014) Na neděli se vracíme do dvoumilionové skotské metropole. Glasgow je oproti zadumanému a magickému Edinburghu úplně jiné město - živelné, živoucí, multikulturní a tak trošku ztřeštěné. Třeba trošku ulítlé popisky na toaletách v MacIntoshově centru architektury... ...ženský bubenický sbor, podporující závodníky půlmaratonu... ...nebo známý znak města - socha vévody z Wellingtonu s (světe div se) výstražným dopravním kuželem na hlavě!
Všude se staví ostošest. Dopravně je město také poměrně vytížené. Přesto je zde k vidění spousta památných budov i míst. Například gotická Glasgowská katedrála aneb High Kirk of Glasgow. Je postavena v místech, kde svatý Mungo nechal postavit kostel, jenž se vázal k založení samotného města. V místech, kde stojí katedrála byl Mungo také pochován.
Vnitřek katedrály je okázale gotický, trojlodní a přední část chrámu je jakoby o patro výše. Nad hlavou můžete obdivovat dřevěnou klenbu připomínající konstrukci lodi. Kousek od katedrály se nachází jiné zajímavé místo, Nekropolis - velký centrální hřbitov ve viktoriánském stylu. Najdete zde okolo 3500 okázalých náhrobků, poukazujících na bohatství téměř 50 000 lidí, kteří zde jsou pohřbeni. Sedící chemik a průmyslník Charles Tenntant. Skotsko se může chlubit i mnohými slavnými vynálezci jako byl James Watt, Alexander Fleming, William Murdoch a další.
Jiné náhrobky ukazují na náležitost ke keltským kořenům. Ale zpět do světa žijících - náměstí George square je takříkajíc živoucím srdcem celého Skotska. Během referenda o nezávislosti právě zde probíhaly ty nejmohutnější demostrace. Náměstí dominuje radnice Glasgow City Chambers. O kousek dál, v umělecké čtvrti West End, najdeme opravdu vysokou budovu prestižní glasgowské univerzity (vpravo) a Kelvingrovo muzeum a galerii umění (vlevo). Z návštěvy tohoto muzea jsem byl poněkud rozpačitý. Ne, že by tam neměli zajímavé sbírkové předměty, ne že by prostory byly nezajímavé. Ale chaotické uspořádání expozic na mne neudělalo velký dojem a ve srovnání s Národním muzeem v Edinburgu to Kelvingrove na plné čáře prohrálo. Asi nejzajímavější částí muzea je Hall of Faces, vyjadřující variety lidské mimiky.
V Galerii moderního umění jsme zase obdivovali papírové variety křesťanských sakrálních památek Skotska. Nejen křesťanské chrámy však v Glasgow najdeme. Zbrusu nová mešita vypovídá něco o tom, které náboženství je na postupu. Osou města je velká řeka Clyde, přes kterou se klenou desítky mostů. Jako například Tradeston Footbridge. Nebo známější Clyde Arc. Řeka Clyde kousek za městem ústí dlouhým estuáriem do moře a proto je splavná velkými loděmi až do města. Proto zde najdeme nejen námořnické muzeum, ale také jeden ze symbolů města - Finnieston Crane, velký jeřáb, který byl v průmyslové minulosti města používán pro přepravu nákladu z lodí na parní lokomotivy.
U řeky také stojí centrála skotského kanálu TV stanice BBC Scotland... ...skotské kongresové centrum SSE Hydro, které trošku připomíná slavnou budovu opery v Sydney... ...i moderní Glasgow Science Centre, jehož návštěvu jsem bohužel nestihl a odložil na příště. Během dne jsme také navštívili zdejší bazar s jednoznačným úmyslem... ...porozhlídnout se po kiltech!
A protože tento mi dokonale sedl a navíc jsem cenu usmlouval z 43 na 20 liber včetně ponožek, byla volba jasná! Takže je teď ze mne MacInnes ze Skye. Tartan (tedy vzor kiltu) je určený pro lov...dobré vědět. No řekněte, není to pěkný vzorek? :) Skoti jsou opravdu originální národ - národním zvířetem je neexistující jednorožec, národní rostlinou pichlavý bodlák, národním nástrojem ječivé dudy. Chlapi nosí "sukně" a ženy zase šperky z vřesu :) Opouštím Glasgow v neděli večer nadmíru spokojen. Díky Ti Andri za ubytování i za milou společnost!