Jak jsme se z Glasgow pod Ben Nevis dostali

(5.10.2014) Je tu další skotský víkend a já se vydávám do Glasgow za Andri, kamarádkou z Valmezu, která zde studuje architekturu. A protože na sobotu hlásí lepší počasí, než na neděli, vydáváme se vláčkem kolejáčkem do městečka Balloch k jezeru Loch Lomond. Nejprve si však procházíme zdejší park s malým hradem. Je zajímavé, že v mnoha skotských zahradách a parcích lze spatřit blahočet čilský, tak řečený "monkey puzzle tree", kterému vyhovují zdejší mírné zimy. Duha se klene na ústím řeky Leven do jezera.
Samec a samice morčáka velkého vysedávají na mělčině. Samotné jezero Loch Lomond (skotskou gaelštinou Loch Laomainn) je největší jezero ve Skotsku. Rozloha jezera je 71 km² a dosahuje maximální hloubky 192 m. Leží severozápadně od Glasgow v tektonické dolině prohloubené ledovcem na úpatí Grampian. Přímo nad jezerem se tyčí 974 metrů vysoký Ben Lomond. My měli naplánovaný výlet v okolí jezera, ale náhoda tomu chtěla a bylo vše úplně jinak.
Chtěli jsme totiž dostopovat na druhou stranu jezera, ale v autě, které nám zastavuje po 10 sekundách stopování (můj osobní rekord), sedí 3 studenti z Glasgow, kteří mají namířeno na Ben Nevis, nejvyšší horu Britských ostrovů. I neváháme ani minutu a jedeme s nimi. Krátká zastávka u hydroelektrárny v městečku Luss s krásným výhledem na jezero. HUS 7239 Další zastávka nad nádherným údolím Glencoe. Údolí Glencoe je považováno za jedno z nejkrásnějších míst Skotska. Strmé úbočí žulových kopců vymodelované ledovcem vskutku připomínají krajinu Norska.
Údolí také nechvalně proslulavil tzv. Masakr v Glencoe, který zde proběhl brzy ráno 13. 2. 1692. Začal zároveň ve třech sídlech v údolí - Invercoe, Inverrigan a Achacon. 38 příslušníků rodu MacDonald z Glencoe bylo zavražděno svými hosty na základě odmítnutí přísahy novému králi Vilému Oranžskému. Dalších 40 žen a dětí zemřelo zimou po vypálení jejich obydlí. A tohle už není jezero, ale mořská zátoka Loch Leven. Přijíždíme do Fort William, turistickému centru zdejší oblasti. Pod Ben Nevisem jsme zaparkovali až ve 4 hodiny, takže času na výstup opravdu nebylo mnoho. A tady celá skupinka - Kanaďan Elias, Američanka Megan, Ir Ben a my Valaši - Andri a já. A nad námi masa hory Ben Nevis v krásném odpoledním přísvitu.
Okolní kopce taky nepochybně patří mezi "mundros", tedy vrcholy vyšší než 915 m. Cesta na Ben Nevis není nikterak složitá, vede úbočím hory upraveným chodníkem. I díky tomu si cestu na horu může užít i pán na vozíku (samozřejmě speciálně upraveném). Just happy! Protože jsme však vyrazili pozdě, na 1344 metrů vysoký vrchol už nedostaneme. Cesta tam a zpět trvá 5 hodin a převýšení je téměř 1200 výškových metrů.
A tak se alespoň škrabeme na "malý Ben Nevis" s názvem Meall an t-Suidhe. Mezi naším vrcholem a Ben Nevisem se nachází jezero Lochan  Meall an t-Suidhe. Jsme hore! Sice tu fučí ostošest, ale výhled opravdu stojí za to! Dole pod námi se klikatí dlouhý mořský záliv Loch Linnhe, na jehož konci leží město Fort William. Mezi jednotlivými přeháňkami se šíří magické světlo zapadajícího Slunce.
Kochačka... Ještě vrcholové foto a frčíme dolů. Na výstup na vrchol Ben Nevisu si ještě počkám. V zimě to bude určitě jiná liga :)